Před časem jsme vydali video s testem pick-upu Mitsubishi L200, který jsme vzali na rodinnou dovolenou na hory. Ještě vám ale dlužím test, který píšu s odstupem, kdy jsem měl čas trochu popřemýšlet nad tím, jak se tenhle drobek hodí pro běžné použití.
Mitsubishi L200 poslední generace jsme testovali už v několika verzích a vždycky u nás zanechalo dobrý dojem. Kombinuje robustní konstrukci, skvělé vlastnosti v terénu s rozumnou mírou pohodlí v kabině a jízdní dynamikou. Naše testovačka byla osazena nejsilnějším dieselovým čtyřválcem kombinovaným s automatickou převodovkou a nejvyšší výbavou interiéru, která mimo jiné zahrnuje kožené čalounění a velký dotykový displej uprostřed palubní desky.
Z nadstandardní výbavy je tu ještě roleta na korbě a příčníky pro montáž držáku na lyže, nebo třeba nosičů kol. Stačí to ale pro praktické použití? První problém s roletou nastal ráno po noci, která kompletně propršela a začalo mrznout. Souvislá vrstva ledu pokryla celé auto a s roletou se hnout nedalo. Uznávám ale, že šlo celkem o extrém.
Další problém nastal, když jsem potřeboval odvézt dvoumetrové lyže. Ty se do korby prostě nevejdou a koukaly trochu ven. To je problém hlavně ve chvílích, kdy potřebujete auto nechat delší čas bez dozoru, protože korba prostě není zamčená a může se do ní kdokoliv dostat.
Když auto naložím dětmi, mám pak dilema třeba s umístěním tašky s notebookem a batohu s fotovýbavou a dronem. To jsou věci, které se mi moc na korbě vozit nechce, jsou tam vystavené zimě a očím nenechavců. Dovnitř se ale prostě už nevejdou. Naopak super je korba ve chvíli, kdy mám mokré lyže, boby a oblečení. Všechno můžu naházet dozadu a moc se nestarám o to, jestli je to špinavé, nebo jestli mi tající sníh někam nateče. To je nesporná výhoda, kterou já osobně celkem oceňuju, protože často vozím třeba benzín do čtyřkolky, pneumatiky a podobné věci, které v kufru moc mít nechci.
To je i výhoda interiéru. Je odolný a dobře omyvatelný, takže přijít v mokrém oblečení z lyží, nebo v zaprášených montérkách mě nějak netrápí a vím, že pak stačí vlhký hadr a vše je čisté. V autě nejsou žádné citlivé ovladače nebo něco, co můžete nenávratně zničit. A to je vlastně dobrá vlastnost i když jezdíte s dětmi. Vítě určitě, co tím myslím.
Jízdní vlastnosti
V terénu mě Mitsubishi tradičně nadchlo. Sice jsme neměli šanci ho protáhnout po žádném polygonu, ale zasněžené cesty mají taky něco do sebe. Na autě byly celkem běžné zimáky, což se ukázalo jako bohatě dostačující. L200 má možnost uzavřít mezinápravový diferenciál a navíc má i redukci. Ta ale na řadu nepřišla a většinu cest jsem projel jen se čtyřkolkou. I Mitsubishi jde už cestou elektroniky a vy si tak můžete zapnout třeba sjezdového asistenta, nebo offroad režim s kontrolou prokluzu.
Mě ale zajímalo, jak se s L200 dá fungovat na silnici a při běžném ježdění. Podvozek je obecně trochu skákavější a auto se chová daleko lépe, když je naložené, ideálně když zatížíte korbu. Lehké L200 má tendenci trochu odskakovat, ale dá se na to zvyknout.
Překvapivě dobře se auto chová na dálnici. Dlouhý rozvor dodává stabilitu a s pickupem se dá celkem v pohodě držet dálniční rychlost. Ani hlučnost v kabině není nijak zvlášť vyšší, než u běžných SUV. Musíte samozřejmě počítat s tím, že tohle auto není žádný drobek a když brzdíte, máte na starost pořádnou váhu. Brzdy jsou ale dobře dimenzované a dobře se dávkují.
Rodinné auto?
Celkově je L200 hodně zábavná záležitost. Dělá dojem, je velké, dostatečně pohodlné a jen tak se neokouká. V podzemních garážích to chce trochu ostražitosti zejména díky rozměrům, ale na druhou stranu moderní SUV už narostla tak moc, že jsou skoro srovnatelně velká. Největší otazník tak visí nad korbou. Na akce, jako jsou hory, kola a podobně je to jednoznačně super. Pobere hromadu věcí, nemusíte se moc starat o to, jak jsou špinavé, nebo mokré. Ale třeba tašky s nákupem prostě za jízdy na místě nezůstanou,... Má to svá pro i proti, ale za mě plusy rozhodně převažují.
