Před pár lety vznikl v Litvě továrnou podporovaný závodní team Thunder racing team, který začal koketovat s dálkovými závody a potichu mluvil o Dakaru. Z počátku nasazoval do soutěží čtyřkolku Gladiator X1000 a bugynu Z1000. Nakonec ale s ohledem na vývoj konkurence a katergorie bugyn zůstal jen u čtyřkolky. A ta se letos postavila na start nejtěžšího závodu planety.
Když jsme fakt, že CFMOTO bude letos na startu Dakaru psali na web, moc bylo pod článkem dost posměšných smajlíků a moc jste Antanasovi Kanopkinasovi nevěřili. On ten příběh ale není tak jednoduchý. Spousta lidí s penězi si koupí motorku, nebo čtyřkolku, zaplatí team, odjede jednu soutěž kvůli licenci a vyrazí na Dakar. Pak většinou tvrdě narazí, v lepším případě jen obrazně.
U CFMOTa to bylo trochu jinak. Cílem nebylo hned vyrazit na Dakar, ale připravit čtyřkolku tak, aby to opravdu zvládla a mělo smysl do Suadské Arábie jet. Ona to taky není úplně levná záležitost... Proto se Antanas účastnil nejdřív menších podniků, jako jsou evropské Baji, nebo Rally Breslau. A ano, občas to končilo neslavně a Gladiator jel do cíle na laně, nebo vleku. Ale i to je součást vývoje. Podívejte se třeba na Hondu, jak dlouho jim trvalo postavit motorku, která Dakar dokáže vyhrát. Nebo takový VW, těm se podařilo vyhrát, až když se rozhodli, že na Dakaru definitivně končí.
Důležité bylo se poučit a postavit takový stroj, který Dakar zvládne. Po několika dalších závodech bylo jasno. Půjde to!
Ošidná pravidla
Dřív byl Dakar co do čtyřkolek mnohem pestřejší. Nemluvím jen o době prototypů, ale ještě v jižní Americe bylo možné na startu kromě Yamahy vidět třeba Can-am Renegade, nebo Polaris Scrambler. Dnes už jsou ale tratě tak rychlé a pravidla tak svázaná, že v podstatě celé startovní pole jede na Yamaze Raptor 700 v různých modifikacích. Pokud totiž máte dvoukolku, musíte mít jednoválec do 700ccm. U 4x4 jsou ale pravidla jiná, takže litrové CFMOTO může na start a ukáže se, zda má smysl ještě se čtyřkolkou na Dakaru startovat. On to totiž už nějakou dobu nikdo nezkusil.
No a jak se ukázalo, tak má. Letošní startovní pole mělo jen 10 strojů, takže základem bylo jet v klidu a závod především dokončit. Cíl nakonec vidělo 7 strojů a Antanas skončil na pátém místě hned za druhým Litevcem z českého teamu STORY racing. I přesto, jak tvrdý je Dakar závod jím CFMOTO proplouvalo poměrně hladce. Antanas pravidelně dojížděl ve středu pole a hlídal si své soupeře. Na Girouda, nebo Vargu to sice letos nestačilo, ael kdo ví. Jediný problém nastal až v předposlední etapě, kdy na čtyřkolce praskl ráfek a bohužel už nebyl k dispozici náhradní. Podařilo se ale dojet do cíle a připravit Gladiatora na poslední etapu.
Samozřejmě to není jen o jezdci a mašině, ale i o celém teamu, který se musel sehrát a fungovat jako dobře namazaný stroj. Vždyť bez mechaniků, ale i fotografa a dalšího doprvodu by to prostě nešlo. Dakar každopádně ukázal, že litrový dvouválec dokáže vydržet tisíce kilometrů v poušti a nechat za sebou i pár japonských speciálů a to je to hlavní, co jsme chtěli vědět.
Závodní speciál samozřejmě nemá vše sériové, to by ani nešlo, ale na druhou stranu jsou pravidla poměrně striktní, takže především motor a rám musí být původní. A to je to, co dostává nejvíc zabrat. Na Antanasově čtyřkolce navíc zůstala kompletní sada plastů, světel a dalších dílů. Máme slíbenou podrobnou prohlídku jeho stroje, takže se těšte, že nahlédneme pod pokličku dalšího dakarského speciálu.
No a co bude dál? Teď je potřeba dostat techniku zpět do Evropy, odpočinout si a naplánovat další rok. Jaký bude se určitě včas dozvíte na stránkách Quadu. Nesmíme taky zapomenout na to, že se k nám blíží nová generace litrového Gladiatora, takže kdo ví, jak bude vypadat speciál na příští rok!
