V dalším díle o výrobcích čtyřkolek si představíme největší, ale současně také nejmladší značku z velké čtyřky. Honda u nás sice do čtyřkolek nikdy moc nešlapala, ale i tak se jich tu pár najde. A co kus, to zajímavé technické řešení. Ostatně Honda se nikdy nebála dělat věci jinak a je to vidět i v portfoliu čtyřkolek. 

Ale pěkně od začátku. V roce 1906 se narodil nějaký Soichiro Honda. Bylo to pod horou Fudži, kde měl jeho otec opravnu kol, v níž Soichiro rád pomáhal. V roce 1922 se mladý Honda vypravuje do Tokia, kde získává technické vzdělání. O patnáct let později zakládá svou první firmu – Tokai Seiki. Ta vyrábí pístní kroužky, ale má trochu smůlu, nejdříve je cílem válečného bombardování a následně podléhá zemětřesení. Honda tak prodává zbytky dílů a výrobních prostředků a za utržené peníze zakládá Honda Technical Research Institute. V roce 1946 je poválečné Japonsko v zoufalém stavu a potřebuje rychle zajistit mobilitu obyvatel. Honda tak začíná montovat přebytečné motory z generátorů na jízdní kola, čímž vzniká vůbec první vozidlo této značky. Motokolo je tak populární, že o rok později už má vlastní výrobní linku. No a pak je tu rok 1948, který je zatraceně důležitý. Pan Honda se dá dohromady s panem Fujisawou a společně založí firmu Honda Motor Company. Na začátku mají 34 zaměstnanců a jejich cíl je jasný. O rok později už pouští na trh první motorku D-type. 

Už v polovině padesátých let se Honda stává největším výrobcem motorek v Japonsku. Má ale daleko globálnější cíle a expanduje do celého světa. Notně v tom pomůže i motorka Super Cub, což je mimochodem motorový dopravní prostředek, kterého bylo vyrobeno nejvíce kusů na světě. V šedesátých letech se Honda pustila do vývoje, který s sebou přinesl i spoustu slepých uliček. Firma také začala závodit na TT a dalších závodech a přes prvotní nezdary se jejich stroje postupně dostaly dopředu a začaly vítězit. V roce 1965 Honda zvítězila už i v závodě F1. Ostatně celá šedesátá léta jsou hlavně ve znamení automobilů. Honda vyrábí užitkové i sportovní vozy a dobývá s nimi nejen Japonsko. No a v roce 1972 přichází na trh legendární model Civic. Jen rok poté se oba zakladatelé poroučejí z vedoucích pozic ve firmě a zůstávají pouze v dozorčí radě. Svou firmu kontroloval Soichiro Honda až do své smrti v roce 1991. Celé osmdesátky jsou ve znamení expanze a inovací, mimochodem věděli jste, že první navigaci měla Honda ve svém autě už v roce 1981? No a než se dostaneme ke čtyřkolkám, sluší se ještě připomenout příchod legendárního CR-V v roce 1995. 

Čtyřkolky od sedmdesátek

Stejně jako ostatních japonští výrobci, i Honda začala tříkolkou. Představila ji už v roce 1970. Jmenovala se ATC 90 (All Terrain Cycle) a poháněl ji typický ležatý vzduchem chlazený jednoválec. Měla 7 koní, čtyři rychlosti a automatickou spojku. Později přišel model ATC 70 a devadesátku pak nahradila ATC 110. 

V roce 1984 už ale přichází první plnohodnotná pracovní čtyřkolka. Jmenuje se TRX 200, pohání ji vzduchem chlazený čtyřtaktní jednoválec s pětistupňovou převodovkou. Čtyřkolka měla klasické zavěšení pomocí dvojitých A ramen vepředu a kyvnou vidlici s tuhou nápravou vzadu. Získala si velkou popularitu a ve výrobě se udržela až do roku 1988, kdy Honda představila FourTrax 300 a FourTrax 300 4x4. No a tahle čtyřkolka si získala celý svět. Měla perfektně vyvážený poměr výkonu, hmotnosti a jízdních vlastností, byla spolehlivá a jednoduchá. Znovu ji poháněl vzduchem chlazený jednoválec, který byl při dobré péči nesmrtelný. 

Další legenda přišla v roce 1995. To Honda ukázala světu Foreman 400 4x4. Foreman přinesl inovovaný náhon 4x4, který je srovnatelný s dnešními čtyřkolkami. Doslova revoluce přišla v roce 1998, kdy Honda poprvé ve čtyřkolce použila systém ESP (Electric Shift Program), tedy převodovku s řazním tlačítky na řídítku. Byla použita v novém stroji Foreman 450 ES. Čtyřkolkové portfolio ale nezůstalo zanedbané ani po roce 2000. V nabídce se objevily například sportky TRX 450, 250 a 90, ale také první Side-by-side Talon. Honda nikdy nešla cestou největších motorů, nejvyššího výkonu, nebo největších strojů, ale přinášela inovace pro maximální využití potenciálu stroje, což ostatně dělá dodnes a jejich DCT převodovka je téměř nepřekonatelná. Doufejme, že se časem změní i situace na českém trhu a budeme moci odkaz Soichira Hondy plnohodnotně využívat. 

Text: Matěj Oliva

Foto: Archiv autora