Čtyřkolku s kabinou jsme už testovali, ale to bylo příjemné podzimní odpoledne a kromě toho, že jsme se v brodu nenamočili, jsme si tenhle systém úplně nevychutnali. V mrazu na horách, navíc ještě se čtyřkolkou na pásech, je to trochu jiná písnička...

Kabinu DFK jsme si už popsali v podzimním Quadu, takže jen stručně. Kabina od českého výrobce je v současnosti asi jediným plnohodnotným produktem na trhu, který "zastřeší" vaší čtyřkolku. Designově to asi nikdy žádná pecka nebude, ale ono co chcete vymyslet? My tomu říkáme pracovně "papamobil". Zajímavější je ale praktická stránka. Pevná plastová skořepina s boky z fólie, které drží na magnetech. Je to jednoduché a elegantní řešení. Vzadu je otevírací okénko na větrání, vpředu pak okno s vyhříváním, ostřikem a stěračem. Díky tomu se vám kabina nemá šanci zamlžit. Topení tady není úplně třeba, protože když se zavřete s motorem do jednoho prostoru, krásně vám ho vytopí, takže na horách můžete jezdit klidně jen v lehké bundě. Dobré je, že díky designu kabiny nepřijdete ani o místo pro spolujezdce, ani o místo na zadním nosiči. 

V hlubokém sněhu vám ale kabina nestačí a je třeba mít i pásy. Jedny z nejlepších vyrábí kanadská značka Camso. Ve svém portfoliu má několik variant pro čtyřkolky i UTV a na litrovém Gladiatoru máme obuté široké ATV pásy. Mají homologaci pro jízdu po silnici a jsou takzvaně "four seasons", takže by neměly mít problém s provozem ani v bahně, nebo písku. Tam ale samozřejmě musíte počítat s větším opotřebením pásu, než ve sněhu.

Stopař

Čtyřkolky jsme testovali u majitele horské chaty, který má mimo jiné na starost i úpravu běžeckých tras. Na to se čtyřkolka hodí naprosto ideálně. Má větší trakci, než sněžný skútr, nemá problém s pomalou jízdou a je samozřejmě pohodlnější. Stopař, kterého jsme testovali, bylo pasivní zařízení se systémem na uhlazení tratě pro skate a s frézou pro stopu na klasiku. Jeho zapojení je naprosto jednoduché, stačí ho zacvaknout na tažné zařízení, které je na čtyřkolce standardně namontované. Pak už jen sednete a jedete. Nejtěžší je asi držet si rovnou stopu a hlavně udržovat pomalou jízdu. Jakmile jedete moc rychle, stopa není tak kvalitní, jak by měla být. 

Při otáčení a manipulaci se stopařem je také třeba myslet na to, že s ním nejde couvat. Pokud se dostanete do nesnází, musíte ven z tepla kabiny a zařízení odpojit. Řídit čtyřkolku se stopařem ale rozhodně není žádná jaderná věda. Stačí pár stovek metrů a máte to "v ruce". Stopy se často připravují v noci, kdy na trati nejsou lyžaři. Na to potřebujete pořádná světla, která X1000 rozhodně má. Dobré je, že sklo je správně vyrobené a ani v noci nezkresluje výhled a nic neodráží. Pokud by sériová světla nestačila, je tu možnost doplnit čtyřkolku o světelnou rampu. Stopař má navíc své vlastní světlo, které osvětluje hotovou stopu za vámi. Pohodlí za řídítky je tedy maximální. Jste v teple, máte vyhřívané rukojeti, pohodlné sedlo a mně tu chybí asi už jedině rádio a držák na kafe. Ale i to se dá samozřejmě řešit. 

Po práci...

Když máte práci hotovou, je načase si trochu užít dynamiku litrového dvouválce. Ten si na nedostatek výkonu nemůže stěžovat a i přes odpor pásů předvádí slušnou akceleraci. Trochu jsem se bál hmotnosti velké mašiny ve sněhu, ale díky ploše pásů se boří v podstatě stejně, jako jednoválcová 625, se kterou jsme jezdili. Jediné, co bych ocenil stejně jako u jednoválce, je silnější EPS. Posilovač řízení by si zasloužil režim pro pásy. Když se často otáčíte a jezdíte pomalu na omezeném prostoru, dost se s řízením nadřete. I tady samozřejmě platí, že musíte vždy jezdit se zapojeným pohonem 4x4, zadokolka prostě nemá šanci. Litr má dost výkonu i krouťáku, takže ve sněhu i se stopařem vám bez problémů stačí řadit H. 

I pásy mají samozřejmě svoje limity a je třeba trochu přemýšlet, jak a kudy jedete. Dokud jste v prašanu, nemusíte se bát v podstatě ničeho, což je vidět z našich fotek i videa, ale se zlou se můžete potkat, když jezdíte v těžkém mokrém sněhu. Když dáte moc plynu, pásy se umí zahrabat pod sníh a pak vás čeká pár desítek minut s lopatou, které vás zahřejí víc, než vytopená kabina. 

Univerzál

Kombinace čtyřkolky, kabiny a pásů dává samozřejmě smysl. Máte vozidlo, které můžete v létě provozovat na kolech, kabinu můžete mít otevřenou, nebo ji úplně sundat. Zároveň můžete celý den v zimě uklízet sníh, dělat stopu, nebo vozit zásoby na horskou chatu. Volba čtyřkolky je pak samozřejmě na vás. Velký dvouválec je pro pásy ideální, ale není to vyloženě nutnost. Nicméně to pohodlí a rezerva výkonu za to stojí. 

Text: Matěj Oliva

Foto: Matěj Oliva